Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Licenční smlouva

Slezská univerzita
Obchodně podnikatelská fakulta

Licenční smlouva

Úvod

Licence a oblast licenční patří dnes k dosti
frekventovaným pojmům.
Každý kdo chce dnes držet krok se světem a nechce začínat
úplně od základů, by měl s licencemi počítat. Tak totiž může
předejít někdy velmi časově náročnému vývoji nové technologie
nebo nového výrobku.

U nás vypadala situace v 50. letech tak, že vedoucí
politické orgány viděly v nákupu licenční v zahraničí určitý
druh závislosti a nesamostatnosti. Dovoz těchto investičních
celků mnohokrát převyšoval hodnoto a cenu licencí a byl často
více decentralizován než dovoz licencí. Od r. 1990 byly v
oblasti licencí přímé zásahy státu nahrazeny zásahy
nepřímými.



Ve slovníku cizích slov pojem licence vyjadřuje
"povolení nebo oprávnění k určité činnosti". Přesněji bychom
však pojem licence mohli definovat jako povolení
poskytovatele (majitele výlučního práva) k užití jednotlivých
chráněných a nechráněných předmětů průmyslového vlastnictví
nabyvateli, včetně výrobního tajemství (know-how).
Poskytovat licence může jen majitel patentu.
Majitel patentu má nejen právo vynález užívat ke své vlastní
činnosti, ale je oprávněn vydávat souhlas o pronájmu či
vlastnickému převodu na třetí osobu.
Přidělení patentu získává "vynálezce" (původce vynálezu)
nebo jeho právní nástupce (např. dědic) na dobu 20 let od
přihlášení vynálezu.
Majitelem vynálezu však nemusí být jen jeho původce.
V praxi je mnohokrát původcem patentu sám zaměstnavatel i
zaměstnanec.
Jestliže vynález slouží ke splnění pracovního úkolu
vyplývajícího z pracovního poměru, přebírá veškerá patentní
práva zaměstnavatel.
V případě, že původcem vynálezu je zaměstnanec je jeho
povinností vyrozumět zaměstnavatele a předat mu veškeré pod-
klady (projekty, technické zprávy, apod.) vynálezu.
Neuplatní-li zaměstnavatel do 3 měsíců od vyrozumění

14663ppx89oft3h

právo na patent, přechází patentní právo zpět na původce,
který se tak stává jeho definitivním majitelem.
Jestliže se stane majitelem patentu zaměstnavatel, má
povinnost respektovat všechna práva původce (právo autorství
vynálezu, zviditelnění jména původce v patentní listině,
nárok na přiměřenou odměnu).

Majitel patentu může poskytovat práva k využívání
vynálezu různým způsobem. Jedním z nich je nabídka licence.
V tomto případě majitel patentu nebo přihlašovatel
vynálezu podá oznámení Úřadu průmyslového vlastnictví
o poskytnutí licence. Touto formou se majitel vzdává svého
výlučního práva k využívání patentu. Prohlášení o nabídce
licence je závazné a nelze od něj odstoupit. Po uzavření pí-
semné smlouvy o převedení vynálezu vzniká třetí osobě právo
k jeho využívání. Nabídku licence vyznačí Úřad průmyslového
vlastnictví v patentovém rejstříku. Při nabídce licence není
dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence.

V ojedinělých případech Úřad průmyslového vlastnictví
může udělit tzv.nucenou licenci.
Děje se to jen v těch případech, kdy majitel patentu ve
stanovené době vynález vůbec nebo nedostatečně využívá a to
bez jakéhokoliv náležitého odůvodnění.
Na ochranu majitele patentu je stanovena tzv.karenční
doba
, stanovená na 4 roky od podání přihlášky vynálezu, nebo
3 roky od udělení patentu. Teprve po uplynutí karenční doby
lze udělit nucenou licenci (v úvahu se bere doba, která uply-
ne později).
Tento státní zásah zabraňuje zbytečnému blokování paten-
tů a odmítání licenčních nabídek. Bez ohledu na využívání či

nevyužívání patentu může být nucená licence udělena z důvodu
ohrožení veřejného zájmu (obrana státu, ochrana životního
prostředí, péče o zdraví obyvatelstva, atd.). Majiteli
patentu i v těchto případech zůstává právo na úhradu licence.
pf663p4189offt

Majitel patentu může také poskytnout nabyvateli tzv.vý-
lučnou licenci
. Při níž se poskytovatel výslovně zavazuje ,
že licenci neposkytne žádné třetí osobě.
Ve smlouvě může být také stanoveno, zda poskytovatel
bude užívat předmět licence. Ze zákona vyplývá ještě jedno
omezení a to, že nabyvatel není oprávněn přenechat výkon prá-
va , který je obsahem licenční smlouvy, jiným osobám.
Tato tzv.sublicence je možná jen tehdy, když se na tom obě
strany ve smlouvě výslovně dohodnou.

Veškeré licence, nabídky licencí, nucené licence a
převody patentů musí být vyznačeny v patentovém rejstříku
(rejstřík užit. vzorů).

UZAVíRáNí LICENČNíCH SMLUV

Při uzavírání licenčních smluv vycházíme hlavně z
paragrafu 508-515 obchodního zákoníku (kdy obě strany jsou
podnikateli).
Licenční smlouva musí být vždy uzavřena v písemné podobě.




Pro platnost liceční smlouvy jsou nezbytné tyto
náležitosti:
- určení předmětu průmyslového vlastnictví,
- sjednání rozsahu využívání,
- určení územního omezení,
- určení závazku nabyvatele o poskytovaní určité úplaty nebo
jiné majetkové hodnoty.

Předmětem licenční smlouvy může být pouze poskytování
licence k chráněným nehmotným statkům z oblasti průmyslového
vlastnictví.

Předmět licenční smlouvy je tedy nutno konkretizovat a
vytyčit ve smlouvě:
- dohodnout druh a rozsah podkladů, informací nezbytných k
výkonu práva, na které byla licence udělena. Je vhodné, aby
tato část byla zakotvena v příloze tvořící nedílnou součást
smlouvy (pro lepší přehlednost), jde zde o nákresy, technické
podklady, výpočty, apod.;
- vymezit způsob užívání licence;
- vymezit řízení smluveného pro realizaci práva. Je vhodné,
aby se obě strany na územním vymezení dohodly. V opačném pří-
padě by nabyvatel mohl své právo uplatnit bez územního
omezení a mohlo by docházet ke vzájemným konfliktům.;
- dále je možné vymezit, zda se jedná o výlučnou licenci,
sublicenci či další licenční úpravy
- obě strany se musí taktéž dohodnout na formě odměny

Velikost odměny závisí na řadě faktorů, zda se jedná o
sublicenci, výlučnou licenci, teritorium,... Forma odměny
může být vyjádřena ve formě úplaty nebo jiné majetkové
hodnoty. Úplata (licenční poplatek) bude pochopitelně u každé
licence jiná. Její určení může být stanoveno např.
procentuálně k počtu výrobků vyrobených pomocí poskytnuté
licence. Odměna může být také limitována maximální výší za
určité období. Je také možné , aby se obě strany dohodly o
bezúplatném poskytnutí licence.

Jak poskytovateli tak nabyvateli vyplývají ze zákona
(obchodní zákoník) určité povinnosti.

Povinnosti poskytovatele:
- po uzavření smlouvy musí poskytnout veškeré podklady a
informace k výkonu práva dle licenční smlouvy,
- učinit právní opatření k ochraně výkonu práva nabyvatele,
- udržovat právo po dobu trvání smlouvy, a to v případě, že
to povaha práva vyžaduje (např. placení poplatků spojených
s udržováním ochrany),
- povinnost zápisu do rejstříku.

Povinnosti nabyvatele:
- povinnost utajovat poskytnuté podklady a informace před
třetími osobami. Tato povinnost nekonční ani zánikem
smlouvy, kdy je nabyvatel povinen vrátit poskytovateli
veškeré ppodklady a informace. Utajování informací platí až
do doby ,kdy se stanou obecně známými. Mezi "třetí osoby"
se nepočítají např. zaměstnanci. Podnikatel je povinen
zavázat je mlčenlivostí v rámci jiné smlouvy.

ZáNIK LICENČNíCH SMLUV

Zánik licenční smlouvy závisí na tom, zda byla smlouva
uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou.
Smlouva uzavřená na dobu určitou zaniká uplynutím
stanovené doby, smlouva na dobu neurčitou výpovědí. Výpovědní
důvody i lhůta výpovědi si mohou obě strany sjednat předem ve
smlouvě. Neurčíme-li tak, pak nabývá výpověď (bez udání
důvodu) účinnosti uplynutím jednoho roku od konce
kalendářního měsíce, v němž byla výpověď doručena druhé
straně.

Závěr

Jak sami vidíme, je vhodné, aby se obě strany vždy
důkladně seznámily se svými povinnostmi a právy. Tím se
vyhnou případným konfliktům, které by v budoucnu mohly
nastat.
Proto si myslím, že by bylo nejideálnější , aby licenční
smlouva byla sestavena co nejpřesněji, čímž by se předešlo
případnému zneužití nebo podvodu licenčního práva ať už ze
strany poskytovatele nebo ze strany nabyvatele.