Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

SOUČASNÉ PROBLÉMY SOUDNICTVí

Soukromá střední odborná škola, s. r. o.

Kunovice

SOUČASNÉ PROBLÉMY SOUDNICTVí

(Semestrální práce)

- 2 -

  1. ÚVOD 44456djr98jmi4e

 

Lidé si vždy přáli, aby jejich vztahy byly spravedlivé, aby silnější neutiskoval



slabšího. Proto postupně vznikalo právo jako souhrn norem, kterými se řídil život společnosti. Ideál spravedlnosti přetrvává a je to vlastně jakési měřítko, kterým hodnotíme stávající právní normy – zda nám připadají dobré čili spravedlivé, nebo špatné – nespravedlivé. Kdykoli

se střetnou dva protichůdné zájmy, nebo je spáchán přestupek či trestný čin, musí zasáhnout rozhodčí a vyřešit spor, zjednat nápravu a udělit viníkovi trest. Tím rozhodčím je soudce, který vynáší rozhodnutí. Tato jsou závazná pro všechny zúčastněné strany. jm456d4498jmmi

  1. VLASTNí PRáCE

V různých zemích existují pochopitelně různé tradice a jednotlivé typy soudů se liší

názvy i předmětem činnosti. Dnešní společnost je tak složitá, že její hladké fungování

si vynutilo diferenciaci soudů (Obchodní soud, Ústavní soud, Vojenský soud). Soudnictví samo o sobě by mělo být v očích veřejnosti nezávislé, apolitické a mělo by hájit vždy pravdu

a právo. Tolik k ideálu. Skutečnost je někdy jiná.

Deset let po pádu komunismu ovšem stále slouží v justici na vlivných postech lidé, kteří se podíleli na represích minulého režimu. V souvislosti s nezávislostí soudnictví je třeba vzpomenout skutečnost, že z informací ministerstva spravedlnosti vyplývá, že jen na státním zastupitelství je přes deset případů podobných Jaroslavu Šejvlovi – součastnému státnímu zástupci, který se jako náčelník SNB účastnil potlačování protikomunistických organizací. Takové případy podkopávají důvěru lidí v soudnictví (viz kauza Grebeníček starší). Navíc zákony jsou takové, že státní zástupce a soudce nelze kvůli minulosti odvolat. Domnívám se, že takovíto pracovníci s poskvrněnou minulostí nemohou svou práci řádně vykonávat. Ztratili totiž minimálně dvě základní vlastnosti: nestrannost a nezávislost. Navíc bude vždy hrozit,

že se na ně někdo něco dozví a budou snadno vydíratelní.

Na každém kroku dále slyšíme, že činnost soudů je třeba urychlit, vymahatelnost práva zlepšit a postavení věřitele k dlužníkovi napravit. Myslí si to nejen ministerstvo spravedlnosti, ale snad všechny politické strany i odborná a laická veřejnost.

- 3 -

Ministerstvo předkládá návrhy, které jsou součástí reformy soudnictví. Například

dlouho připravovanou rozsáhlou novelu občanského soudního řádu, kterou již schválila Poslanecká sněmovna. Procesní změny obsažené v novele, jsou nutným předpokladem k dosažení cíle, ale bez řady dalších opatření k cíli ještě vést nemusí. Dokonce mohou celou věc ještě zhoršit. Novela občanského soudního řádu například předpokládá přesun značné části obchodních sporů z krajských soudů na soudy okresní. Pokud tomuto nebude předcházet náležitá příprava, mohlo by se stát, že okresní soudy budou zavaleny agendou, kterou nejsou zvyklé řešit. Dojde tak naopak ke zpomalení soudního rozhodování. Hlavním problémem českého soudnictví nejsou zdaleka jen procesní předpisy, které umožňují donekonečna protahovat soudní spory, ale v neposlední řadě špatné materiální zabezpečení

a špatná organizace práce. V době nejmodernějších technologií pracuje soudnictví systémem odpovídajícím spíše minulému století. Neexistuje například jednotná informační síť soudů, počítač je pro mnohé soudce spíše raritou než běžnou pomůckou, jakou je už dnes ve většině oborů. Soudy by proto měly přestat ignorovat moderní technologie, měly by zaznamenat existenci elektronického spisu i elektronického propojení a také internetu. Měly by se také připravit na doufejme vbrzku zavedenou možnost elektronického podpisu.

Další důležitou změnou by měl být přechod k modernější struktuře soudního aparátu. Soudce by v ní měl být řídícím článkem, který by kolem sebe měl mít tým lidí, tvořících obslužný personál. Hlavní úlohou soudce je totiž rozhodování a za tuto svou činnost je dobře placen. Neměl by se proto zabývat jinými jednoduchými úkony, které mohou obstarat méně kvalifikované a levnější pracovní síly, od vyšších soudních úředníků po sekretářky.




Zvláštním případem je vedení obchodního rejstříku. To by mělo přejít zcela mimo soudy a tady je možné uvažovat i o privatizaci, protože může jít o autorizované soukromé subjekty. Pro kvalitní podnikatelské prostředí je totiž nezbytné zajistit zápisy do obchodních rejstříků ve velmi krátkých lhůtách včetně možnosti zaplatit si poplatek za rychlejší vyřízení. To mnohem lépe než stát zabezpečí soukromý sektor.

Hlavní požadavek na současné soudnictví je tedy v zásadě stejný jako na české hospodářství a je možné ho jednoduše popsat třemi složitými cizími slovy: zefektivnění, restrukturalizace a rozumná privatizace.

- 4 -

K neposledním problémům soudnictví patří i to, že současným ekonomickým

a společenským změnám nebyly vždy přizpůsobeny zákony, byly upravovány narychlo a tedy nedokonale. Konkrétně současný stav úpravy i nauky obchodního práva je nezáviděníhodný pro teorii i pro praxi, protože v určitých otázkách k všeobecnému stanovisku prostě nelze dospět. V problému je dne praktický obchodní svět, který musí nalézt juristicky správné řešení konkrétního problému, třebaže mu k tomu zákonodárce mnohdy neposkytl dost pevnou půdu. Obecně platí, že právo není matematika a tajemství práva spočívá zejména ve znalosti zákona i života a v umění argumentace. Soudci jsou přitom vázáni při svém rozhodování pouze zákonem. V souvislosti s nezávislostí soudců je třeba připomenout nedávný výrok Ústavního soudu, který svým usnesením umožnil odnětí čtrnáctých platů veřejným činitelům s výjimkou soudců. Toto zdůvodnil mimo jiné i tím, že podle zákona o soudech a soudcích má stát zabezpečovat nezávislost soudců též jejich hmotným zajištěním. Rozhodnutí Ústavního soudu však odmítla respektovat Poslanecká sněmovna a čtrnácté platy odňala zákonem všem veřejným činitelům bez výjimky. Nezbývá než vyčkat, jakým způsobem dojde tento spor, vzniklý mezi mocí zákonodárnou a soudní, vyřešení. Řečeno slovy klasika: „Lidské soudy, chybné soudy.“

  1. SHRNUTí

 

Problémem soudnictví nejsou jen procesní předpisy, které umožňují donekonečna

protahovat soudní spory, ale i špatné materiální zabezpečení a špatná organizace práce. Toto vše lze při troše dobré vůle a pochopitelně dostatku financí v krátké době zabezpečit.

Co ovšem odstranit již nikdy nelze, je to, že justici pokazili pověst lidé s divnou „předlistopadovou“ minulostí. Věřme, že v blízké budoucnosti budou nejen soudit, ale i připravovat zákony zase jen bezúplatní, nezávislí a nestranní.

- 5 -

  1. POUŽITÉ MATERIáLY

Občanský soudní řád a předpisy souvisící, Linde, Praha 1999

J. Boguszak, J. Čapek: Teorie práva, CODEX Bohemia, Praha 1997

MF DNES, deník, 13. a 18. 12. 1999

REFLEX, týdeník, č. 14/99