Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Právo –soubor pravidel podle kterých se odedávna řídí a organizuje lidské soužití.

Právo –soubor pravidel podle kterých se odedávna řídí a organizuje lidské soužití.

systém příkazů, pravomoc tyto příkazy dávat, mít prostředky vynutit právo

Stát je subjekt právotvorný

Právo – státem vytvořené

  • státem nevytvořené, ale uznávané a zajišťuje vymahatelnost (normy orgánů územní samosprávy.

Systém práva je otevřený 38288qgi65yuz2y

Právo – objektivní (souhrn právních norem)

  • subjektivní (míra a způsob možného chování jednotlivce)



 

- heteronomní – je produktem státu a působí proti všem

  • autonomní – může být upraveno cokoliv co neodporuje zákonu (smlouva, stanovy obchodní společnosti

 

  • veřejné – část práv. řádu v právním systému kontinentálním, zaměřená na ochranu veř. věcí (veř. pořádku, veř. institucí). Vztahy regulované veř. právem jsou vztahy nadřízenosti a podřízenosti. K veř, právu patří právo ústavní, trestní a správní. gu288q8365yuuz

- soukromé - část práv. řádu v právním systému kontinentálním, k níž tradičně patří právo občanské (věcné, dědické a závazkové ) včetně procesního, obchodní, rodinné, ..

Upravuje vztahy vzájemně rovných subjektů, max. respektuje míru osobní svobody jednotlivce.

Právní řád – tvoří je všechny právní normy ve státě

- je uspořádán stupňovitě podle důležitosti jednotlivých právních norem (právní síla)

Právní vědomí - představy jednotlivců, nebo jejich skupin o právu, spravedlnosti, příp. úvahy de lege farenda. Právní vědomí není totožné s platným právním řádem.

Úroveň znalosti o právu.

de lege farenda - z hlediska (podle) práva, jaké by mělo, nebo mohlo být

Právní normy – jsou všeobecně závazná pravidla chování. Dodržování je vynutitelné státní mocí.

Druhy právních norem – podle způsobu chování účastníků

  1. Zavazující – ukládají povinnost k aktivnímu jednání

a) přikazující (např. povinnost zaplatit daň)

b) zakazující (zakazují určitou činnost) (např. zákaz uzavírání kartelových dohod)

  1. Opravňující – umožňují volbu (např. smluvní pokuta)

Podle závaznosti :

  1. Donucující (kogentní) – bezvýhradně závazné pro každého

  2. Podpůrné (dispozitivní) – platí pokud se subjekty nedohodnou jinak (není-li dohodnuto jinak)

Další dělení pr. norem :

  1. Striktní – neponechává možnost k volbě

  2. Pružné – př. ustanovení trestního zákona, trest odnětí svobody od 2 do 5 let

Mezera v platném právu (zákoně) – takové jednání, které nemá precedens. Orgán má povinnost i o takovém sporu rozhodnout na základě analogie.

Bezrozpornost norem – nemohou si navzájem odporovat

Platnost pr. normy – norma byla vytvořena předepsaným způsobem, příslušným právním orgánem, a stal se součástí právního řádu.

Účinnost pr. normy – je povinnost předpisem se řídit.

Systém práva – právo :

  • hmotné – soubor pravidel, stanoví práva a povinnosti adresátů

  • procesní - soubor pravidel která stanoví způsob při uplatňování pravidel uvedených v hmotném právu

- soukromé – všichni účastníci mají rovné postavení

- veřejné – jeden subjekt práva je podřízen druhému

Právo – psané ; nepsané (soudní rozhodnutí, precedenty, právní obyčeje, …)

Právní odvětví

- vnitrostátní – platí na území konkrétního státu

- mezinárodní – veřejné – chybí zde jednotný tvůrce norem, platí dohody států. Účastníci většinou státy

Subjekt právních norem – ten, kdo je vytváří

Adresát práva – ten, na koho norma působí; ten, kdo má právní subjektivitu

Nositelem práva se FO stává narozením a končí smrtí. Nikdo nemůže být svých práv zbaven.

Právní vztahy – jsou vztahy upravené pr. normami, kterými se účastníci mají řídit.

Účastníci právního vztahu – (subjekty FO nebo PO)

Obsah právního vztahu – obsahem jsou práva a povinnosti účastníků

Předmět právního vztahu – cíl (účel)

Právní systém : Angloamerický X Kontinentální

Prameny práva

Právní systém angloamerický – systém práva, zejm. soudcovského, který se vyvinul na základě anglického obecného práva. Kromě obecně závazného rozhodnutí soudu (precedens) zná i prameny psaného práva (zejm. zákon). Anglie, všechny bývalé britské kolonie (USA, Kanada, Austrálie).

Právní systém kontinentální – (románsko – germánský) systém psaného práva, který se vyvinul v kontinentální Evropě zejm. na základě recepce římského práva. Vylučuje soudcovské právo. Většina evropských států včetně ČR a většina bývalých kolonií vyjma britských.

Precedenty vytvářejí centrální soudy a jsou závazné pro všechny nižší soudy v budoucnu.

Právní systém – skupina podobných právních řádů v různých státech, vzniká podobným kulturním či politickým vývojem, recepcí nebo akulturací práva. Základní právní sys. na světě: kontin. a angloam. ;k velkým právním systémům (práv. rodinám) patří i islámské právo.

recepce práva – převzetí části nebo celého právního řádu jiným státem

Právní literatura – právních odborníků z historie, nikoliv současná

Islámský právní systém – historicky nejmladší, úzce spojen s náboženstvím. Univerzální systém chování tzv. ŠARíA - (dílem boží) soustava pravidel chování vypracován islámskými učenci FIKH (dílem učenců). Zásada neměnnosti – Taklid

Tvorba práva – činnost právotvorných orgánů

legislativní proces – zjištění, že je třeba něco legislativně upravit

- vznik legislativního záměru

Kodifikace – ucelená právní úprava vztahů z určité oblasti (např. OZ)

X

Parciální právní úprava – jednotlivé, dílčí (např. zákon o VŠ)

Právní řád není parciální, proto je nutné počítat s vývojem právního řádu

  • vydáním nového předpisu

  • doplněním, úpravou práv. předpisu (novelizace)

  • zrušením práv. předpisu (derogace)

Derogace – výslovným způsobem

  • konkudentně (mlčky) – zásady :

  • Pozdější právní předpis mlčky ruší předchozí právní předpis, pokud nemohou obstát vedle sebe

  • Práv. předp. speciální mlčky ruší předpis obecný, pokud nemohou obstát vedle sebe

  • Práv. předp. vyšší právní síly mlčky ruší práv. předp. nižší páv. síly pokud mu konkuruje.

Zákonodárný proces – postup navrhování a projednávání, schvalování a vyhlašování zákonů. Právo podat návrh zákona (právo zákonodárné iniciativy) mají poslanci, senátoři, zastupitelstvo VÚSC a vláda. Zákony přijímá parlament. Vyhlášením va Sbírce zákonů nabývá zákon platnosti (k jeho změně či zrušení musí proběhnout celý leg. proces)

Zánik účinnosti práv. normy : - zánikem státu

- uplynutím doby

- zrušením -derogace – úplná (celý předpis)

- částečná (pouze určitá ustanovení)

Slova v právním jazyce – neobjevují se např. přítel

- jen v práv. jazyce se objevují odborné termíny např. neopomenutelný dědic

Vnitřní uspořádání práv. předp.: 1)Preambule ;2)Hlavy, oddíly, paragrafy

Funkce zákona (definiční znaky právní normy)

  • regulativnost – chce něco regulovat

  • obecnost

  • závaznost

  • vynutitelnost



Třídění práv. norem podle právní síly :

  • primární (zákonné) – zákony a úst. zákony – normy vyšší právní síly

  • sekundární (podzákonné) – nařízení vlády, práv. předpisy vydané ministerstvy, …

Podle teritoriální působnosti :

  • celostátní

  • lokální (vyhlášky úz. samospr. celků a místních orgánů státní správy)

Normy blanketové – spojují normy s jiným právním předpisem, který výslovně nestanoví (pokud zákon nestanoví jinak)

Delegace – zmocnění někoho

Působnost : - Osobní

- Územní

- Časová

- Věcná – vymezuje záležitosti, kterých se předpis týká

Pramen subjektivního práva (právní skutečnost) – taková skutečnost, která musí nastat, abychom se staly samy subjekty.

  • závislé na lidské vůli (úkony právní X protiprávní)

  • na lidské vůli nezávislé – právní události (oheň, povodeň, narození, smrt, uplynutí času)

  • rozhodnutí státních orgánů – např. rozvod manželství zakládá právo např. o osvojení

Náležitosti práv. úkonu : vážnost, určitost, srozumitelnost, svoboda

Obcházení zákonů – zdánlivě dovolené jednání , ale jehož výsledkem je jednání které není v souladu s právem

Simulovaný právní úkon – zastírá právní úkon jiný (př. předstíraná kupní smlouva)

Právní akty : - konstitutivní – rozhodnutí stát. orgánu, zejména soudu, jimž se zakládá, mění nebo ruší práv. vztah

- deklaratorní – jsou zachycena práva, která zde již byla před uzavřením práv. aktu.

Ústava – psaná

jiná než psaná (britské ústavní právo – obyčejové normy

 

ústavy – rigidní (tuhé) – kvalifikovaná většina

flexibilní (pružné)

rozlišují se podle toho, zda ke změně je potřeba kvalifikované většiny nebo prosté většiny

Ústava je směrnicí jak pro občana, tak pro zákonodárce

V ústavě : - Lidská práva (osobní svobody, …)

- Politická práva (volby, …)

- Sociální práva (protiváha uplatňování tržního hospodářství

Prameny ústavního práva ČR : - ústava ČR a ústavní zákony. Spolu vytvářejí tzv. ústavní pořádek. Součástí ústavního pořádku je i LZPS.

Reprezentativní demokracie – zprostředkovaná moc

Přímá demokracie – lid vykonává moc přímo

Senát v zásadě nerozpustitelný

Prezident má právo tzv. suspenzivního veta – má pouze odkladný účinek =>P.S. jej může přehlasovat.

U prezidenta má slib konstitutivní povahu (zakládá funkci) na rozdíl od poslanců a senátorů.

Prezidentská imunita – trestné činy v období výkonu prezid. funkce a nemůže už nikdy být za ně stíhán. Z hlediska občanskoprávních vztahů je imunita neplatná. Prezidenta lze stíhat za velezradu (upravuje zákon o ústavním soudu). Právo podat žalobu na prezidenta má senát. Sankce za velezradu je ztráta mandátu a ztráta způsobilosti kdykoliv jindy se jím zase stát.

Vláda je normotvorným orgánem, odpovídá poslanecké sněmovně. Do 30-ti dnů od vzniku žádá poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.

Inspirace k LZPS: - evropská úmluva o ochraně lidských práv ; podklady k chartě 77

Každý je způsobilý mít práva - právní subjektivita

- právo na nedotknutelnost osoby

- právo na listovní tajemství (a jiných písemností)

Soudní právo člověka – Výkon soudnictví :

  • princip neodvolatelnosti a nepřeložitelnosti

  • naše soudní úprava je trojinstanční

  • předseda senátu soudců musí mít 10 let praxe

NKÚ – ústřední státní orgán kontroly

kontrola státního rozpočtu , vydávání a umořování státních cenných papírů

17 členů – 15 volí pos. sněmovna, 2 jmenuje prezident

kontrole nepodléhá ČNB

ČNB – Bankovní rada: 7 členů – jmenuje prezident

Ústavní soud – rozhoduje buď v plénu (alespoň 10 soudců)

- o žalobě pro velezradu podanou na prezidenta

- o zrušení zákonů a právních předpisů

Řízení se zahajuje na návrh, nepodléhá poplatkové činnosti. Pokud návrh nemá náležitosti tak jej soud odmítne a nebude se sním dále zabývat

Rozhoduje ve formě nálezu. Nálezy se uveřejňují ve Sbírce zákonů

Návrh na zrušení zákona může podat prezident, 41 poslanců, 17 senátorů, sám senát ústavního soudu, ten kdo podal ústavní stížnost. Přednosta okresního úřadu pokud byl předpis vydán vyšším územně samosprávním celkem. Vyšší územně samospr. celek.

Řízení o ústavních stížnostech – každá FO a PO; politické strany pokud jde rozhodnutí o jejím rozpuštění nebo omezení jejich pravomocí .

zbytkové pravomoci ÚS: - řízení ve věci ověření volby poslance a senátora

- řízení o neplatnosti usnesení parlamentu

Občanskoprávní vztah – a)subjekty; b)obsah; c)předmět

Vznik občanskoprávního vztahu na základě právní skutečnosti – úkon :právní X protiprávní, konání X nekonání

Formální znaky PO : název a sídlo

Korporace – sdružení FO nebo PO, podstatou jsou osoby (např.občanská sdruž., obchodní spol.)

Nadace – podstatou je majetek vyčleněný zřizovatelem (např. vyšší úz. samospr. celky,…)

Zastoupení – přímé -ze zákona (rodiče, manželé,…)

- na základě rozhodnutí soudu

- na základě plné moci

- nepřímé - zástupce činí úkon vlastním jménem, ale na účet zastoupeného (např. autobazar)

Náležitosti PÚ :1) Náležitosti subjektů (způsobilost, subjektivita)

2) Náležitosti vůle (rozhodnutí úkon učinit)

3) Náležitosti projevu vůle (svoboda, vážnost,…)

– výslovný (ústní, písemný)

- konkudentní

4) Náležitosti předmětu

Závazek – občanskoprávní vztah mezi dlužníkem a věřitelem

Pohledávka je subjektivním právem požadovat plnění. Když se pohledávka stane nárokem, může se věřitel domáhat splnění závazku u soudu (doba splatnosti)

Naturální pohledávky – ty, které nelze uplatnit u soudu :

  • výhry sázek a her mezi občany

  • půjčky vědomě poskytnuté do sázek a her

  • promlčené pohledávky

Vznik závazků : - ze smluv (nejčastěji)

- z protiprávního jednání

Zásady záv. práva : - smluvní volnost (není např. u povinného ručení)

- rovnosti stran

- smlouvy mají být dodržovány

- zásada dobré víry

- nikdo nemůže mít prospěch ze svého protiprávního jednání

Smlouvy : úplatné X bezúplatné

Změna závazkových vztahů : - postoupení pohledávky; - převzetí dluhu

Odstoupit od závazku lze pokud na to zákon výslovně pamatuje nebo si to účastníci domluvili