Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Výživa dítěte

Seminární práce z hygieny

Výživa dítěte

 

U většiny zdravých dětí se výrazně projevuje přirozená potřeba pohybu a tělesné aktivity, i když v poslední době s rozmachem počítačů a videoher můžeme bohužel i u dětí v předškolním věku zaznamenat úbytek pohybu. U dětí dostává hra jakoby sportovní charakter, narozdíl od dospělých, kteří většinou výkony sportovců pasivně sledují, snaží se je děti napodobovat. Děti mezi sebou závodí na koloběžkách a kolech, v běhu kolem hřiště, předhánějí se ve skoku do dálky a všude možně hrají fotbal nebo hokej. Proto je důležité dbát i na jejich správnou výživu.



Předpokládaná kalorická potřeba dětí mezi 6-9 lety je 2100 kalorií, údaje o skutečné kalorické potřebě jsou však značně rozdílné. Jisté je, že kalorická potřeba na 1kg tělesné hmotnosti a den s věkem klesá. To platí i pro dětský věk, protože jak základní látková přeměna, tak výdej energie za přírůstky, které se od kojeneckého věku zmenšují, klesá. Uvedená kalorická potřeba platí pro děti s průměrnou tělesnou hmotností a výškou s růstem odpovídajícím věku a s normálně vyvinutou přirozenou touhou po hře, nikoli pro děti, které již systematicky sportují. U dětí mezi 7-9 lety je průměrní hmotnost 24kg a výška 1,24m.

S některými sportovními disciplínami, jako například s gymnastikou, s krasobruslením nebo s plaváním se začíná již v ranném věku. Tyto soustavně trénující děti potřebují více kalorií než děti netrénující s menší tělesnou aktivitou. Sportovní kalorie dětí ovšem nejsou co do výše stejné jako kalorie dospělých, nýbrž jsou podstatně nižší. Konkrétní údaje lze uvést jen velmi těžko, jelikož jsou značné rozdíly v růstu. Dělítko podle věku také neodpovídá skutečnosti, protože frekvence, trvání a intenzita sportovní činnosti se velmi často řídí spíše podle vývoje než podle věku.

Začít se zdravím životním stylem se má již v dětském věku tak, aby se pro děti stal normální součástí života, aby ho braly jako správný a přirozený. V některých rodinách, a bohužel i v médiích, se za naprosto normální a přirozené považuje kouření, konzumace alkoholických nápojů, vysedávání u televizní obrazovky. Navíc je útočeno na sebevědomí a smysly dětí i dospělých reklamními šoty ve smyslu, že jen ten je “in”, když pije to či ono, má to či ono auto apod. Určitá skromnost, sebekázeň, soucítění, to vše by mělo platit paušálně – a to i v jídle. Jsme zavaleni množstvím informací, ale stále se lidem nedaří oddělit “zrno od plev”. V televizních reklamách jsou prezentovány výrobky, které obsahují cukr, trochu mléka a různé konzervační prostředky jako velmi vhodné pro děti. Zrovna tak, kdo nepije Sprite či colu, není tak úplně v obraze, “co je správné”.

Zdravé sportující děti dostávají vždy potřebný počet kalorií, někdy dokonce i více. V současné době se jako nejrozšířenější civilizační choroba ukazuje obezita a bohužel se tato nemoc týká čím dál mladších jedinců. Problém je také v kvalitě přijímané potravy, rozhodně se dá říci, že nedostatkem kalorií trpí děti jen vyjímečně. Denní příjem potravy je však u dětí velmi rozdílný; závisí daleko více na celkovém pocitu a s tím související chutí k jídlu než u dospělých. Nejlepším měřítkem pro optimální přívod potravy během dalších období je tělesný růst. 35831sfn71clu3l

Strava dětí má být bohatá na bílkoviny. Průměrná potřeba bílkovin u dětí nesportujících je 1,8 až 2 g na kg tělesné hmotnosti, kdežto sportující děti mohou obdržet 2,5 až 3 g na kg hmotnosti. U dětí je důležité dbát především na to, aby se před zahájením školního vyučování dostatečně nasnídaly. Nesprávné stravovací návyky dospělých, před prací nejíst buď vůbec nic, nebo několik soust na cestě mezi koupelnou a domovními dveřmi, se u dětí nesmějí pěstovat. Dítě se má nasnídat v klidu v rodinném kruhu. Proto nesmí vstávat na poslední chvíli, což ovšem předpokládá také chodit včas spát. Snídaně nemá být jednotvárná; má se střídat polévka, ovocné šťávy, kakao a bílá káva a také různé druhy pečiva a jeho obložení. Ve škole o přestávkách jí velmi málo dětí v klidu, protože jsou příliš rozptýleny.

Mnoho rodičů neví, jak se dítě ve škole stravuje, zda se dost nejí, zda má strava správné složení a zda dítě ve škole během dne dostatečně jí. Stravování dětí v mateřských školkách a ve školách není zdaleka ideální. Přitom správná výživa vyhovující organismu po všech stránkách je právě v tomto věku pro život dítěte rozhodující. Nedostatek řádné stravy může způsobit řadu závažných zdravotních problémů, narušit každodenní aktivitu dítěte a dokonce může ovlivnit i jeho další vývoj.
Jestliže není oběd dostatečný, musí se dát dítěti hlavní jídlo večer. Důležité je dbát na správné návyky v jídle od nejrannějšího dětství. Především si dítě nemá při jídle hrát ani sledovat televizní pořad. Rodiče ovšem musejí dávat dětem správný příklad. Dítě musí jíst pravidelně, jinak většinou mezi jídly mlsá, zasytí se a jeho strava pak nemá optimální složení. Je žádoucí, aby rodiče jedli s dětmi. Zásadně se nemají děti do jídla nutit. Občasné nechutenství většinou brzy samo vymizí.

Děti potřebují více vitamínů než dospělí. Dnes jsou již naštěstí k dostání takové komplexní multivitamínové a minerálové preparáty, které jsou vyrobeny výlučně z látek přírodního původu. Vstřebávání a biologická dostupnost syntetických složek je nesrovnatelně nižší než látek přírodního původu.
Hlavním účelem stravování není naplnit si břicho, nýbrž dodat organismu živiny, vitamíny, a minerální soli, které potřebuje k tomu, aby optimálně fungoval. Pokud není strava správně sestavena co do množství, složení a kvality, hrozí nebezpečí , že náš organismus nedostane vitamíny potřebné k optimálnímu vývoji a regeneraci.
Vnější faktory ( stres, umělé světlo, znečištěné životní prostředí, radioaktivní záření, konzervační látky, léky, atd.) také značnou měrou zvyšují potřebu vitamínů u vyvíjejícího se organismu.
V současné době jsou nepřítelem číslo jedna pro děti žijící zejména ve velkých městech olovo a kadmium, které se dostávají do vzduchu z automobilových výfukových plynů a z cigaretového kouře. Vědci zjistily že ukládání olova a kadmia do organismu se zvyšuje v případech nedostatku zinku, zatímco při konzumaci zinku se ukládání olova a kadmia do tkání snižuje.
Jíst sladkosti v rozumné míře se má dětem dovolovat, odmítá-li však dítě z přesycení sladkostmi hlavní jídla, je třeba sladkosti omezit. Sportující děti jedí většinou velmi dobře, ale i u nich se musí dávat pozor, aby nekonzumovaly příliš sladkostí.

Mnoho rodičů se hlavně dříve domnívalo, že jejich dítě jí málo proto, že příliš pije. Často se dětem z nepochopitelných důvodů pití dokonce zakazuje. Děti potřebují mnoho tekutin, šestileté 21itry, desetileté 2,5 litru denně. Víc než polovina se musí přivádět nápoji. Sportující děti mají přirozeně ještě větší spotřebu tekutin. Většinou však děti nepijí vhodné hodnotné ovocné šťávy a džusy, ale oblíbené limonády a coly. I zde je třeba dbát na kvalitu požívaných výrobků. fl831s5371cllu

Silné a zdravé děti vykazují ve škole lepší fyzickou i duševní výkonnost, a proto mají mnohem větší šanci, že budou výkonnější i v dospělosti a budou obdařeny zdravou soutěživostí.
 
 
 
 
 
 
 
 
Zdraví
 
Dnes sice většina lidí ví, jak se zdravě stravovat, ale málokdo to opravdu realizuje. A to bohužel i tehdy, dojde-li skutečně k poškození organismu a dieta je v podstatě jedním ze základních předpokladů nápravy.
Většina lidí se nerozmyslí, jak a čím by se měla chránit před zátěží potravou. Nadměrným přejídáním a špatnou skladbou stravy i nedostatečnou fyzickou aktivitou si vytváříme předpoklady k tomu, jak nejhůře strávit druhou polovinu života a stáří. Poškození organismu se samozřejmě projeví až po letech, a to bývá někdy pozdě!
Na to, abychom mohli strávit druhou polovinu života a stáří co nejméně traumatizujícím způsobem, se musíme aktivně připravovat již od mládí.
Je na nás, rodičích, prarodičích, učitelích, lékařích, abychom dětem ukazovali, co správné je, a co není, a jak se v tom mají orientovat. Je třeba dětem vštěpovat, že zdraví je dar, o který se musíme starat, nehazardovat s ním. Důležitá je radost z práce, ale také radost z toho, že třeba můžeme někomu pomoci. Člověk, který je sám se sebou vyrovnaný, dokáže svůj život lépe prožít. Psychika přímo souvisí s naším fyzickým stavem a navzájem se ovlivňují. Proto by se duševní hygiena neměla zanedbávat.
Co vařívaly naše prababičky
Je velká škoda, že opouštíme zvyky našich předků a zapomínáme na ně. Jsou to totiž zkušenosti ověřené generacemi a fungují. To se týká samozřejmě i jídla. Škoda, že jsme zapomněli na jídelníček našich babiček a prababiček. I v jídle platí – čím jednodušší, tím lepší. Jíst se má, když má člověk hlad, a ne když má chuť na něco dobrého. To samozřejmě platí pro děti, ale někdy hlavně pro dospělé. Dospělí jedinci jsou totiž už vyvinutí, a potravu potřebují k tomu, aby se udrželi v provozní teplotě. Na to, jak málo někteří z nás vydávají energie, by měli konzumovat tak třetinu toho, co běžně snědí. I pro nás, lidi, platí stejná pravidla, jako pro jiné živočichy v přírodě. Nejsme-li přejedení, jsme bystřejší, čilejší a dokonce i pohyblivější. Po jídle, nebo dokonce po přejedení, se tlumí mozková aktivita, neboť organismus vrhá své síly na trávení většinou neodpovídající kvantity jídla. Je zcela jasně vědecky prokázáno, že jedinci, kteří se živí jednoduchou skladbou potravy a řídí se heslem našich babiček “jez do polosyta, pij do polopita”, se dožívají vyššího věku v plném zdraví. A o to jde – dožít alespoň v relativním zdraví, nebýt předčasně odkázán na pomoc ostatních lidí a netrpět v závěru života nadměrnými bolestmi a obtížemi.
Škoda, že jsme zapomněli na jídla a koření, která se běžně vařila ještě na začátku našeho století. Měli bychom omezit maso a uzeniny a vrátit se k pohance, jáhlům, prosu, kroupám, kořenit majoránkou, bazalkou, kmínem, zázvorem, tymiánem, pažitkou, petrželkou. Místo toho používáme různá ochucovadla, která zatěžují játra – naši jedinou a zcela nenahraditelnou detoxikační jednotku. Konzervační látky, které jsou obsaženy ve většině hotových pokrmů, jsou i silným alergenem a pro děti jsou zcela nevhodné. Ostatně na takových výrobcích bývá uvedeno, že jsou pro děti do 3 let zakázány.
Bylo by rovněž vhodnější konzumovat ve větší míře plody naší tuzemské “výroby”, či alespoň klimatické zóny. Měli bychom jíst také vždy to, co momentálně příroda dává – tedy v sezóně jahod jíst jahody, v létě rybíz, angrešt, meruňky, na podzim jablka, hrušky, švestky, ořechy. Jsou lidé, kteří si denně kupují různé tropické ovoce, polykají vitaminové pilulky, jednou týdně jdou do posilovny nebo si zahrají tenis a přitom se necítí zdrávi. Chybí řád, pravidelnost a skromnost v jídelníčku i v životě.
Co se v mládí naučíš...
Největší vliv na formování osobnosti dítěte máme do jeho šesti let. Proto bychom měli vést děti ke zdravému a rozumnému životnímu stylu od nejútlejšího věku. I po šestém roce se samozřejmě osobnost dále formuje, ale čím dál později je těžší dítě výrazně ovlivnit. Nebojme se puberty a dospívání, kdy to občas vypadá, že naše snahy přišly vniveč. Děti se většinou po tomto pubertálním “období vzdoru” samy vrátí k tomu, k čemu byly vedeny. A co je nejdůležitější – předají to jednou svým dětem.
Snažme se děti vést také ke sportu. Investujme finančně raději do toho, co děti baví, podporujme a účastněme se společně sportovních aktivit a dovolených. Je to daleko lepší, než dávat dětem tučné kapesné a kupovat jim věci, abychom omluvily svůj nedostatek času pro ně.
Je vhodnější dát si k večeři chleba s máslem a pažitkou a hrníček bylinkového čaje a společně si u večeře popovídat, než odjet autem na večeři typu hranolky a autem opět odjet domů k televizi.
Nedivme se, že dnes již čtrnáctileté děti mají problémy se žlučníkem, slinivkou, či ledvinovými kameny. Potíže tzv. středního věku se skutečně u mnohých přesunují do věku dětského. A je to nepochybně zaviněno špatným životním stylem. Méně jíst a více se hýbat by se mělo stát heslem člověka jedenadvacátého století! Ve všech vyspělých státech je čím dál větší procento lidí postiženo civilizačními chorobami. Souvisí to se stupněm rozvoje blahobytu. V zemích rozvojových sice lidé umírají např. na infekční choroby, ale infarkty, cukrovka, rakovina zažívacího traktu apod. se nevyskytují zdaleka tak často jako u nás. Tamní lidé mají totiž málo jídla a hodně pohybu.
Generace současných dětí je zatížena rychlým vývojem světa informatiky a sdělovacích prostředků. Ve škole prosedí třetinu dne většinou bez větší možnosti pohybu, s těžkou taškou učení jdou domů a není výjimkou, že druhou polovinu dne prosedí u počítače nebo u televize. Vadné držení těla, zhoršení zraku, bolesti hlavy, únava, nechutenství či naopak obezita bývají výsledkem takového denního režimu. Braňme tomu, dokud je čas! Snažme se překonat svou pohodlnost a jděme dětem vlastním příkladem. Jistě, máme málo času. Ale jakmile začnou děti dospívat, budou vyžadovat jinou společnost než tu naši. Buďme proto vděčni, dokud s námi chtějí třeba i větší děti trávit např. dovolenou. Užívejme si společných pěkných chvilek a prožívejme je radostně. Je to naše zásoba pro chvíle nepohody.
Ukazujme dětem, že jenom zdravý a spokojený jedinec může dosáhnout plnosti života, že peníze a předměty nenahradí zdraví, lásku ani zázemí, které potřebuje každý člověk.
Autorka pracuje jako praktická lékařka pro děti a dorost.