Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Zhodnocení podmínek cestovního ruchu v kraji Vysočina

Zhodnocení podmínek cestovního ruchu v kraji Vysočina

Obsah

1VYMEZENí ZKOUMANÉ OBLASTI3

2OBECNá CHARAKTERISTIKA KRAJE VYSOČINA3

3CESTOVNí RUCH V KRAJI VYSOČINA5

3.1Atraktivity cestovního ruchu v kraji Vysočina5



3.2Hlavní rekreačně - turistické funkce území6

3.3Turistická infrastruktura6

3.4Turistická návštěvnost7

4SWOT ANALÝZA CESTOVNíHO RUCHU10

5SUBJEKTY ZABÝVAJíCí SE PROPAGACí REGIONU VYSOČINA NA TRHU CEST. RUCHU12

5.1Česká centrála cestovního ruchu12 29924ztz63mvf7z

5.2Region vysočina - Sdružení pro podporu cestovního ruchu14

5.3Regionální rozvojová agentura Vysočina, z.s.p.o. (RRAV)15

5.4Krajský úřad kraje Vysočina16

5.5Městský úřad v Jihlavě:16 tv924z9263mvvf

6PROPAGACE KRAJE VYSOČINA17

6.1Region Vysočina, sdružení pro podporu cestovního ruchu17

6.2Propagační materiály17

6.3Prezentace na veletrzích18

7PROGRAM ROZVOJE KRAJE – ROZVOJOVÉ PRIORITY19

Opatření 1: Budování turistické organizační struktury19

Opatření 2: Budování regionálního turistického informačního a rezervačního systému20

Opatření 3: Tvorba turistických produktů, programů a projektů21

Opatření 4: Podpora budování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, zejm. MSP23

8ZáVĚR25

9POUŽITá LITERATURA26

Příloha - Přehled vybraných turistických informačních středisek27

  1. Vymezení zkoumané oblasti

Pro analýzu atraktivit a předpokladů cestovního ruchu v určitém regionu jsme si vybrali kraj Vysočina, dříve známý pod názvem Jihlavský kraj (nový název byl schválen v r. 2001). Vzhledem k tomu, že k uvedené změně došlo poměrně nedávno a převážná většina materiálů z kterých jsme vycházeli pracuje ještě s názvem Jihlavský kraj, budeme v naší práci oba názvy používat jako synonyma. S ohledem na konzistentnost naší práce preferujeme název Vysočina, ale v určitých částech (zejm. statistika) používáme název Jihlavský kraj či Jihlavsko. Z pohledu cestovního ruchu se nám též zdá název Vysočina vhodnější (evokuje tamní ráz krajiny a životní prostředí) než nicneříkající Jihlavsko.

Celé území VÚSC přísluší k jedné z našich největších přírodních jednotek, která je označována jako Českomoravská vrchovina, ale přihlédneme-li k dalším přírodním složkám krajiny, pak je určitě namístě označení, pod nímž je údajná vrchovina známa - Českomoravská vysočina či prostě Vysočina. Celý region se víceméně shoduje s marketingovým turistickým regionem Vysočina, jak je vymezen Českou centrálou cestovního ruchu. Pouze západní polovina okresu Pelhřimov nepatří do Vysočiny, ale byla přidělena k marketingovému turistickému regionu Jižní Čechy (viz obrázek).

 

 

 

  1. Obecná charakteristika kraje Vysočina

Vyšší územně samosprávný celek (VÚSC) Vysočina zabírá centrální oblast Českomoravské vrchoviny. Území kraje je pramennou oblastí významných českých a moravských řek, např. Doubravy, Sázavy, Želivky, Nežárky, Moravské Dyje, Jihlavy, Oslavy nebo Svratky. Území kraje Vysočina je tvořeno pěti okresy, jsou to: okres Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Jihlava a Třebíč.

Tři z nich byly do data nabytí platnosti nového územně-správního členění (1.1.2000) součástí Jihomoravského kraje (Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou), okres Pelhřimov byl součástí Jihočeského kraje a okres Havlíčkův Brod součástí Východočeského kraje. Žádný vyšší územně samosprávný celek nebyl vytvořen z území tří stávajících krajů. Kraj Vysočina sousedí s krajem Českobudějovickým (v současné době přejmenován na Jihočeský), Středočeským, Pardubickým a Brněnským (přejmenován na Jihomoravský).

Rozlohou 6925 km2 je kraj Vysočina územím s nadprůměrnou velikostí, pouze čtyři kraje mají větší plošnou velikost. Při srovnání z hlediska počtu obyvatel je však na 11. místě v ČR, k 1. lednu 2000 zde žilo 521 472 obyvatel (5.1 % obyvatel republiky, nejvíce lidí žilo v okrese Žďár nad Sázavou a nejméně v okrese Pelhřimov). Nesoulad mezi těmito základními charakteristikami je důsledkem vlivu přírodních podmínek a historického vývoje území, během kterého bylo území kraje zalidněno na poměry střední Evropy poměrně řídce. Hustotou zalidnění 75,5 obyvatel na 1 km2 zůstává kraj pod průměrem České republiky a spolu s krajem Plzeňským a Českobudějovickým patří mezi tři nejméně zalidněné regiony České republiky.

Sídelní struktura kraje je rozdrobená, na jedno sídlo připadá asi 362 osob (průměr ČR je 691 osob). V kraji Vysočina je 730 obcí. Z toho je 29 měst, v nichž žije 56,6 % obyvatel.

Nezaměstnanost v kraji se pohybuje pod průměrnou mírou nezaměstnanosti ve státě. K 31. srpnu 2000 byla míra nezaměstnanosti kraje Vysočina 7,9 % (ČR k tomuto datu 9,0 %). Situace je však značně diferencovaná podle okresů, nadprůměrnou míru dlouhodobě vykazuje okres Třebíč (12,1 %).

Poloha kraje Vysočina na makroregionální úrovni (v rámci střední Evropy, resp. Evropy) je poměrně výhodná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské osy Berlín – Praha – Vídeň, která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských označení E50 a E65), železnicí (Berlín – Praha - Havlíčkův Brod – Břeclav - Vídeň) a silnicí I/38 (Jihlava – Znojmo – Vídeň, v síti evropských silnic označení E59).

 

 

Pro posilování podnikatelské sféry a podporu při adaptaci na podmínky Evropské unie byla založena Regionální rozvojová agentura Vysočina se sídlem v Jihlavě. Přestože má kraj vnitrozemskou polohu, vztahuje se na okresy Jihlava a Třebíč pomoc poskytovaná v rámci projektů programu Phare pro přeshraniční spolupráci (Phare CBC). Důvodem zařazení obou okresů byl dopad jejich socioekonomických aktivit na Rakousko jakožto členskou zemi EU (projekty jsou podporovány v případech, kdy lze prokázat dosažení výrazného přeshraničního efektu akce). Některé obce a města Jihlavského kraje spolupracují v rámci Výboru pro spolupráci s Dolním Rakouskem, který v území v podstatě supluje funkci euroregionu.

  1. Cestovní ruch v kraji Vysočina

    1. Atraktivity cestovního ruchu v kraji Vysočina

V mezikrajovém srovnání má kraj Vysočina zejména pro svou polohu některá specifika. Jak již bylo zmíněno výše, toto území má významnou tranzitní funkci, která je dána průběhem významných evropských komunikací. Řada významných turistických atraktivit je dosažitelná již v rámci denní návštěvnosti, zejména pro rakouské návštěvníky.

Výhodou pro rozvoj cestovního ruchu je i velmi kvalitní životní prostředí a neporušená příroda (ekologicky jedna z nejzachovalejších oblastí České republiky).

Z turistické nabídky (historická města, hrady, zámky, církevní památky, lázně, přírodní atraktivity, letní rekreace u vody, horská turistika, atraktivní kulturní krajina, aj.) nabízí kraj zejména příležitosti pobytové letní a zimní turistiky a návštěvu hodnotných kulturně - historických památek (městská turistika).

Region Vysočina se může pyšnit bohatou nabídkou turistických atraktivit mezinárodního významu. Zejména je nutno uvést městskou památkovou rezervaci Telč a národní kulturní památku Santiniho poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou zapsané ve světovém kulturním a přírodním dědictví UNESCO. Dalšími významnými turistickými atraktivitami jsou městské památkové rezervace Jihlava a Pelhřimov, hrad Pernštejn, z ostatních historických měst a památek dále Havlíčkův Brod, Třebíč, Želiv, Třešť, Moravské Budějovice, Polná, Humpolec, Velké Meziříčí, Doubravník, Nové Město na Moravě, jakož i řada dalších měst i obcí, na jejichž území jsou zajímavé kulturní nebo technické památky, nebo kde se díky obětavosti místních obyvatel udržují důležité folklórní tradice.

Z dalších významných kulturně historických památek je možno jmenovat zámky Kámen, Jaroměřice n. Rokytnou, Náměšť n. Oslavou, Telč, Brtnice, Luka n. Jihlavou, Polná, Třešť, Třebíč, Budišov, Golčův Jeníkov, Chotěboř, Světlá n. Sázavou, Žďár n. Sázavou, Velké Meziříčí, další významné církevní památky Křemešník, Želiv, Havlíčkův Brod, Jihlava, Telč, Stonařov, Brtnice, Kostelec, Mrákotín, Polná.

V regionu se každoročně koná množství kulturních a sportovních akcí.

Pro milovníky všech druhů sportů nabízí Vysočina nevyčerpatelný prostor. Krajina je protkána stovkami kilometrů turistických tras a cyklostezek. Kopcovitá krajina vytváří ideální podmínky i pro golf, který v poslední době nalézá stále více příznivců. K dispozici jsou tenisové kurty, squashové haly, surfaři naleznou svůj ráj u velkých vodních ploch. V zimě jsou zde ideální podmínky pro běžecké lyžování.

Uvedená fakta dokumentují značné rozvojové šance v cestovním ruchu, ale je potřebné úvodem poznamenat, že základním předpokladem pro naplnění očekávané vize prosperujících turistických míst a oblastí je nutné hledat nové cesty vedoucí k vzájemné integraci a spolupráci v rámci celkově turisticky atraktivního Jihlavského kraje.

 

 

 

 

 


    1. Hlavní rekreačně - turistické funkce území

Dominantní funkcí v minulosti i v současnosti je středně náročná pobytová i pohybová turistika s významnou letní sezónou - zejm. rekreační potenciál kolem řek Sázavy (Stvořidla), údolí Doubravy, údolí Jihlavy - např. v lokalitách Pávov, Rantířov, údolí Svratky - od Jimramova k Borači přes Vírskou nádrž, údolí Oslavy - např. Březí n. Osl. aj., četné rybníky - nejvýznamnější např.Velké Dářko, rybník Řeka, Velkopařezitý, Medlov a Sykovec, dále např. přehrady a nádrže na Želivce, Víru, Mostišti, Trnávce, Dalešická nádrž, Pilská nádrž, oblast Kamenicka a Žirovnicka, rybníky Valcha, Hejlov, rybníky u Mrákotína a kolem Řásné, Lipnické údolí, dále Malé Dářko, Bohdalovské rybníky, rybníky v okolí Křižanova, Ořechova, Libochové, kolem Nového Veselí, aj.

Pro zimní turistiku a sporty je vhodná většina území Českomoravské vrchoviny, zejména pro běžecké lyžařské sporty (v okresech Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Jihlava a Třebíč ovšem jen lokální lyžařská střediska na Křemešníku, u Křešína, Božejova, kopec Melechov, Javořice, Čeřínek). Vyjímku tvoří pouze chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy (střediska Nové Město na Moravě, Nedvědice, Fryšava, Tři Studně, Rokytno, Sněžné, Svratka).

Potenciální rozvojové možnosti do budoucna je možné spojovat zejména s dnes žádanými formami klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky na naprosté většině území kraje (dnes reprezentované povětšinou jen domácím chatařením a chalupařením, jen zatím velmi ojediněle agrofarmami, jako např. na Jihlavsku - Mrákotín, Urbanov, Stará Říše, Bystřicku, aj.). Zdravé pobyty na Vysočině je nutné přitom považovat za jednu z hlavních rozvojových deviz regionu, na níž lze stavět významnou část budoucí vize.

Významné rozvojové šance má městská turistika spojená s návštěvou kulturně - historických památek (MPR Pelhřimov, Telč a Jihlava, Kamenice n. Lipou, Pacov, Počátky, Kámen, MPZ Havlíčkův Brod a Přibyslav, dále Chotěboř, Ledeč n. Sáz., Havlíčkova Borová, Lipnice n. Sáz., Světlá n. Sáz., Brtnice, Polná, Třebíč, Moravské Budějovice, aj.).

K nezanedbatelné rekreační funkci území patří rovněž z hlediska domácího cestovního ruchu tzv. „druhé bydlení“. Jeho současné prostorové rozložení (viz připojená mapka) v podstatě charakterizuje krajinnou turistickou atraktivnost území na jedné straně, na straně druhé formování příměstských rekreační zázemí větších měst kraje, především Brna, Jihlavy, Třebíče a Žďáru n. Sázavou (z tohoto pohledu má významné postavení zejm. okres Žďár n. Sázavou).

    1. Turistická infrastruktura

Z pohledu cestovního ruchu a rekreace jsou patrné tendence: např. koncentrace turistických zařízení a infrastruktury (ubytovací, stravovací, služby, vybavenost, turistické informace) do několika nejvýznamnějších středisek, zejména do okresních a turisticky významných měst a rekreačních středisek.

 

K všeobecným negativům v rámci kraje patří nízká úroveň vybavenosti turistické infrastruktury, včetně rozdílné úrovně turistických služeb.

Z hlediska organizační struktury cestovního ruchu je důležitým (a zatím ještě slabým místem) organizace nabídky turistického potenciálu celé oblasti Vysočiny (turistické informace a služby v systému turistických informačních center, propagace, reklama, prodej, tvorba turistických programů a tras). V tomto pohledu již první významné kroky učinily v kraji zejména orgány veřejné správy (města, okresní úřady) a zájmová sdružení. Dosud však chybí jejich funkční propojení, resp. vybudování jednotného systému profesionální marketingové organizace, jak je obvyklé ve vyspělých turistických zemích. Solidním základem by se zde mohlo stát např. zájmové sdružení Vysočina.

 

Tab. č. 1 Přehled turistických a informačních středisek

Pelhřimov
Polná
Náměšť nad Oslavou
Humpolec
Telč
Okříšky
Kamenice nad Lipou
Třešť
Třebíč
Pacov
EDU Dukovany
Bystřice n. P.
Havlíčkův Brod
Hrotovice
Nové Město na Mor.
Chotěboř
Jaroměřice na Rokytnou
Velká Bíteš
Ledeč nad Sázavou
Jemnice
Velké Meziříčí
Jihlava
Moravské Budějovice
Žďár nad Sázavou
    1. Turistická návštěvnost

V mezikrajovém srovnání má kraj Vysočina zejména svojí polohou některá specifika. První z nich je významná tranzitní funkce území, ať již pro pohyb domácích návštěvníků či pro pohyb zahraničních návštěvníků na hlavních středoevropských turistických osách vedoucích z Vídně na a přes Prahu, z Prahy na Moravu apod. Mnoho mezinárodně významných turistických atraktivit je dosažitelných rovněž v rámci denní návštěvnosti, např. pro rakouské návštěvníky (např. přes naše hranice s Rakouskem přijíždí ročně v průměru 12,4 mil. zahraničních návštěvníků, z toho asi 7 mil. Rakušanů, tj. asi 12 % veškeré zahraniční návštěvnosti do ČR. To hovoří o značném návštěvním potenciálu.

Současné možnosti regionální statistiky cestovního ruchu jsou zatím velmi omezené. Z hlediska mezinárodních srovnání chybí (až na úroveň obcí) zejména podrobnější informace o ubytovacích zařízeních a jejich službách, o domácích a zahraničních návštěvnících (např. jejich výdaje na ubytování, stravování, nákupy, dopravu, výzkum jejich turistických preferencí, aj.). Stávající informace nepostihují navíc plošně všechna zařízení, chybí i sociologické průzkumy o návštěvnosti v jednotlivých místech a oblastech. Hrubý přehled o mezikrajském srovnání v rámci ČR a Jihlavského kraje poskytují následující tabulky.

 

Tab. č. 2: Kapacita ubytovacích zařízení v okresech Jihlavského kraje (1997)

Okres
počet hromadných ubytovacích zařízení
počet hotelů
počet lůžek celkem
počet lůžek v hotelech
počet zaměstnanců celkem
Pelhřimov
75
13
4440
575
376
Havl. Brod
45
8
3665
539
238
Jihlava
56
11
3454
748
387
Třebíč
52
9
3039
543
473
Žďár nad Sáz.
156
33
8741
2506
922
Jihlavský kraj
384
74
23339
4911
2396
ČR celkem
7685
1778
503915
169343
76364

Pozn.: včetně lázeňských zařízení a transformovaných podnikových rekreačních zařízení




 

Tab. č. 3: Výkony ubytovacích zařízení v okresech Jihlavského kraje (1997)

 
Okres
Počet hostů v tis.
Počet přenocování v tis.
Průměrná délka pobytu ve dnech
celkem
cizinci
 
celkem
Cizinci
 
celkem
Cizinci
Pelhřimov
56,2
10,3
257
42,5
5,6
5,1
Havl. Brod
61,6
11,2
303,8
34,4
5,9
4,1
Jihlava
82,4
25,2
200
52,7
3,4
3,1
Třebíč
52,7
12,5
264,5
47,9
6
4,8
Žďár nad Sáz.
172,2
22,4
777
76
5,5
4,4
Jihlavský kraj
425,1
81,6
1802,3
253,5
5,2