Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Peníze, monetární politika:

Peníze, monetární politika:

Komponenty MS:

M1 - Transakční peníze - jsou nejdůležitějším a nejostřeji sledovaným peněžním agregátem. Skládá se z položek skutečně používaným k transakcím, k nákupu a prodeji věcí. M1 zahrnuje mince a oběživo držené mimo banky, spolu s šekovatelnými účty.

M2 - Skoro peníze - zahrnuje M1 a další aktiva, která jsou velmi blízkými substituty transakčních peněz.

M3 - zahrnuje M2 a úsporové účty a podrobná depozita vlastněná významnými institucemi.




L - likvidní aktiva - zahrnuje položky, jako jsou krátkodobé cenné papíry ministerstva financí. Tato aktiva se nazývají likvidní, protože mohou být snadno přeměněna na hotovost. 37146lmk92zdo4d

D - úvěr - představuje všechny dluhy domácích nefinančních sektorů. Zahrnuje hypotéky, obligace a podobné nástroje spolu se všemi likvidními aktivy.

Ekonomové sledují pohyb peněžních agregátů, protože

např. výrazné změny v M2, nebo v růstu úvěru často signalizují podobný pohyb v GNP. Rychlý růst peněz a úvěru doprovází konjunkturu, jejich omezování je často následováno recesí či ještě něčím horším.

Poptávka po penězích: md146l7392zddo

Poptávka po penězích vzniká z naší potřeby mít prostředek směny, tj. transakční poptávky. Držíme oběživo a šekové účty, abychom mohli kupovat statky a platit své účty. S růstem našich důchodů vzrůstá i hodnota kupovaných statků, potřebujeme tudíž více peněz pro naše transakční účely, čímž roste naše poptávka po M1. Transakční poptávka po M bude citlivá na náklady držby peněz. Když úrokové sazby z alternativních aktiv vůči úrokové sazbě z peněz relativně rostou, lidé a podniky mají tendenci snížit držbu peněz. Kromě toho si lidé někdy drží peníze jako aktivum. Chtějí chránit část svého bohatství před výkyvy ekonomického života, vystříhat se tak pošetilosti dát všechna svá vajíčka do jediného košíku. Jeden z těchto košíku, který chtějí mít všichni investoři, je košík mimořádně bezpečného aktiva. Tímto aktivem může být vysoce výnosný šekový účet, část M1, nebo to mohou být skoropeníze v M2, možná úsporový účet nebo peněžní fond.

Bankovní sektor a nabídka peněz:

Finanční instituce převádějí peníze od věřitelů k dlužníkům. Přitom vytvářejí finanční nástroje (jakými jsou šekové nebo úsporové účty). Z makroekonomického hlediska jsou ale nejdůležitějším nástrojem bankovní peníze, které dnes poskytují především komerční banky. Každá banka má po ruce fondy nebo aktiva ve formě pohotové hotovosti nebo ve formě fondů u CEB zvané rezervy. Banka maximalizuje svůj zisk, pokud používá vložené peníze k provádění peněžních transakcí, jako je poskytování úvěrů, nebo nakupování cenných papírů. Z toho vyplývá, že banky mohou doslova tvořit peníze. Na každý typ vkladů jsou zákonem stanoveny povinné minimální rezervy a to nezávisle na skutečné potřebě pohotové hotovosti. Hlavní funkcí PMR stanovených zákonem je umožnit CEB kontrolovat objem šekových vkladů, které mohou banky generovat. Tím, že určí vysoké, pevné zákonem stanovené PMR, může CEB lépe kontrolovat nabídku peněz.

Proces generování peněz - za prvé: CEB rozhodne o výši PMR; za druhé: bankovní systém považuje tyto rezervy za vstup a přeměňuje je v mnohem větší množství bankovních peněz. Oběživo plus tyto bankovní peníze pak představují nabídku peněz M1. Banky mohou postupně vytvářet peníze. Působí zde proces multiplikace. Příčinou je takzvaný peněžní multiplikátor = 1/PMR krát původní vklad. Tímto způsobem se z původně uložené tisícikoruny při desetiprocentních PMR stane na konci multiplikačního procesu deset tisíc korun. Banky tak vytvářejí nové peníze. Nebo-li: Je-li zákonem stanovená povinná rezerva deset procent budou nové vklady desetinásobkem rezervy. Avšak jakmile se část ze zvýšených vkladů přelévá do oběživa či nepeněžních aktiv, nebo když banky drží přebytečné rezervy, pak se tvorby vkladu odchýlý od poměru 1/povinný podíl rezerv.




CEB, její cíle a nástroje její monetární politiky:

Funkce CEB:

- emisní funkce - pouze CEB má právo emitovat nové hotovostní peníze na daném území

- CEB je nositelem monetární politiky.

Cíle CEB:

- stabilita kupní síly měny

- plná míra zaměstnanosti

- zabezpečení stabilního ekonomického růstu

- rovnováha platební bilance

Současně lze zpravidla naplnit jen dva z těchto cílů. K naplnění hlavního cíle postupuje banka přes nabídku peněz, regulaci úrokových měr a ovlivňování devizových kurzů. S rostoucí nezávislostí CEB na vládní politice roste účinnost monetární politiky.

Nástroje monetární politiky:

Nástroje CEB dělíme na přímé a nepřímé.

Nepřímé nástroje:

- Diskontní sazba: úroková sazba, za kterou poskytuje CEB úvěry ostatním bankám. Čím je tato sazba větší, tím jsou úvěry dražší, a tím méně si budou banky půjčovat, a tím se sníží množství peněz v oběhu.

- PMR: jsou pohledávky CEB vůči ostatním KB. Tyto rezervy nejsou úročeny. Zvýšením těchto rezerv se sníží množství peněz v oběhu a naopak.

- Operace na volném trhu: CEB nakupuje nebo prodává cenné papíry, a tím stahuje peníze z oběhu, nebo naopak uvolňuje peníze do oběhu.

Přímé nástroje CEB:

- Povinné vklady: KB mají povinnost si zakládat u CEB běžný účet. CEB pak kontroluje směr dotací.

Fungování monetární politiky při regulaci AD:

Expanze monetární politiky vede posunu nabídky peněz doprava, tj. ke zvýšení nabídky peněz. V důsledku toho se zvýší AD. V krátkém období je křivka AS horizontální. to znamená, že monetární politiky je maximálně účinná. V dlouhém období má monetární expanze za příčinu inflaci. V dlouhém období je inflace čistě monetární jev.

Kvantitativní teorie peněz - základem je kvantitativní rovnice peněz M .V = P . Y Kde M je množství peněz v oběhu a V je rychlost obratu peněz, Y je důchod a P je cenová hladina. Východiskem je, že V se nemění, stejně jako se nemění P. Z toho vyplývá, že změny v množství peněz v oběhu mají vliv pouze na cenovou hladinu. M = k . PY

k = 1/V = koeficient důchodové rychlosti oběhu peněz. P = M/kY --- dokazuje tvar křivky AD a její hyperboličnost.

Soudobý monetarismus:

Tvrdí, že poptávka po penězích je hlavní systematickou determinantou GNP. Fiskální politika je podle nich neúčinná. Ceny a mzdy jsou flexibilní, a proto delta AD = delta p. Křivka AS je vertikální a taktéž je vertikální křivka Philipsova. Souhrnný sektor je stabilní a jeho automatické fungování udržuje ekonomiku na hranici potencionálního produktu.