Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Počítače v účetnictví

Počítače v účetnictví

(Požadavky na zpracování, úroveň vstupních a výstupních dat)

Charakteristika dosavadního vývoje

 

Účetnictví patří mezi obory, v nichž bylo i u nás již od počátku nástupu počítačové éry ve velkém využíváno automatického zpracování dat. Od šedesátých let byly postupně automatizovány úlohy spojené s evidencí základních prostředků, materiálových zásob, mezd a platů, odbytu, fakturace a saldokonta.



Z počátku byly jednotlivé úlohy řešeny odděleně tedy bez širší návaznosti na ostatních částech informačního systému. Tomuto způsobu řešení se říká agendové. Tento způsob znamenal v praxi utváření neustále se aktualizujících databází pro jednotlivé agendy. S nástupem počítačů druhé generace bylo možné přejít ke komplexnímu zpracování účetnictví. Vývoj zpracování dat pro účely účetnictví tedy do značné míry kopíroval technický pokrok na poli výpočetní techniky. Přesto můžeme pozorovat určitý skluz mezi jednotlivými etapami vývoje počítačové techniky na straně jedné a stupněm využití těchto možností v praxi na straně druhé. 42854edb41hkk9q

Pro počáteční etapy automatizace účetnictví, v řadě podniků dodnes přetrvávající, je charakteristické lokální zpracování, které probíhá na personálním nebo centrálním počítači umístěném ve výpočetním středisku.

Lokální zpracování v dávkovém režimu na centrálním počítači

 

Základním vstupem je dávka, což je skupina dat stejné struktury, vázaná na předem vymezený rozsah dat a většinou i periodicitu. Technologická část výpočtů je oddělena od uživatele. Pořizování vstupních dat může být decentralizováno. Vlastní transformace dat se děje pomocí pevných programů ve výpočetním středisku, které nemá kontakt s hmotným procesem ani s příslušnými odbornými útvary. dk854e2441hkkk

Při lokálním centralizovaném zpracování dat v účetnictví probíhá na centrálním počítači zpracování účetních úloh jak z hlediska potřeb řízení organizace jako celku, ale také z hlediska potřeb řízení nižších stupňů. Pro sběr a pořizování je pro tuto etapu charakteristický ruční převod dat z podoby psané do podoby počítačové.

Lokální centralizované zpracování dat má několik nebezpečí:

 

  1. Zabsolutnění zpracovatelských hledisek ; toto nebezpečí dnes hrozí především soukromým podnikatelům, kteří své účetnictví svěřují do rukou externích účetních firem, neboť se zde považuje informační a obsahová forma spíše za sekundární.

  2. Izolace uživatele od účetních informací, potřebných pro běžné řízení podniku. Účetnictví je prostorově i časově odděleno od odborných útvarů. Běžně tedy vzniká situace, kdy účetní doklady na delší dobu opouštějí účtárnu, přičemž různé orgány požadují informace pohotově a pro tyto potřeby je pak nutné tvořit kopie.

  3. Dělba práce mezi odborem účetnictví, přípravnou dat a výpočetním střediskem vede k dezintegraci zpracování účetnictví a ta zase k zpomalení informačního toku a časté chybovosti.

Lokální decentralizované zpracování

Díky rozvoji výkonných osobních počítačů se stále častěji setkáváme s lokálním zpracováním dat v účetnictví. Odbor účetnictví disponuje výpočetním výkonem a zajišťuje si zpracování dat buď zcela sám nebo přenechává část úloh výpočetnímu středisku.

Tento model zpracování účetnictví má tyto výhody:

 

  1. Odbor účetnictví rozhoduje plně o metodice, organizaci zpracování i personálním zabezpečení.

  2. Uživatelé nejsou v jednotlivých fázích zpracování účetnictví izolováni od účetních dokladů

  3. Plná odpovědnost za celý postup zpracování, vede k silné zainteresovanosti pracovníků účtáren

  4. Vstupní data většinou pořizují pracovníci, kteří danou oblast zajišťují současně jako odborní referenti a tím je zajištěna obsahová správnost dat na vstupech i výstupech.

Další vývojové tendence v automatizaci účetnictví

Další vývoj automatizace účetnictví je nerozlučně spjat s rozvojem funkcí účetnictví, který směřuje :

 

  1. k prohloubení informační, analytické a kontrolní funkce účetnictví

  2. k zdokonalení funkce účetnictví jako nástroje běžného, operativního řízení

  3. k využívání informací pro analýzu a rozhodování zejména pomocí vhodných matematických metod

 

Naplňování těchto snah se u nás bude postupně obnovovat tradiční, přirozený a bezprostřední vztah mezi účetnictvím a rozhodováním řídících pracovníků. V automatizovaných informačních systémech vyžadují rozšířené funkce účetnictví minimálně tuto podobu:

 

  1. jednorázový vstup dat o účetním případu a jeho současné zpracování z různých hledisek

  2. průběžnou kontrolu přípustnosti vstupních dat s možností bezprostřední úpravy údajů

  3. okamžité zúčtování účetních případů na účty a pohotové vyhotovení příslušných výstupních zpráv se signalizací odchylek od plánovaných údajů. Systém tak okamžitě informuje odborného pracovníka o skutečném stavu a v pokročilém stádiu může provádět i vyhodnocení situace a nabízet vhodná řešení

  4. přiblížení informace místům, kde se provádějí řídící rozhodnutí

  5. flexibilní možnost zisku informací podle potřeb řízení

  6. zabezpečení kontinuity a propojování oblasti účetních informací s ostatními odbory informačního systému a nástroji řízení




  7. systémový přístup k řešení problémů, jehož předpokladem je integrované zpracování a vyhodnocení informací

 

Tyto požadavky nelze zabezpečit bez moderních prostředků výpočetní techniky a bez kvalitativně nové organizace a režimu zpracování dat. V této oblasti se objevuje mnoho inovačních prvků, které významně ovlivňují automatizaci účetnictví. Jde zejména o:

 

  1. zavádění stále dokonalejších velkokapacitních vnějších pamětí s možností přímého přístupu k jejich obsahu

  2. rozvoj v oblasti dálkového sběru a přenosu dat, který umožňuje i místně odloučeným odborným pracovníkům napojit se na počítač a zároveň posiluje pozitivní tendence k decentralizovanému pořizování účetních dat

  3. rozšiřování možností řešit úlohy ve sdílení času, takže počítač může být využívám najednou více uživateli

  4. rozvoj komunikačního počítačového systému

  5. vyšší výkonnostní parametry personálních počítačů a nižší náklady na výpočetní techniku, což umožňuje přiblížit počítač uživateli

  6. rozvoj bank dat jako zdrojů objektivnějších, spolehlivějších a mnohostranějších informací o podniku

Dálkové zpracování s terminálovou sítí

 

Instalace centrálního počítače, na němž je napojena terminálová síť, přibližuje přípravu, předzpracování a zpracování účetních dat i výpočetní kapacitu centrálního počítače odborným účetním útvarům prostřednictvím terminálů na dálkové zpracování dat. Centralizovaná úroveň obsahuje celou datovou základnu podniku a rovněž v plném rozsahu zabezpečuje transformaci dat pro útvary všech úrovní vnitropodnikového i podnikového řízení. Centralizované zpracování dat s terminálovou sítí je vyšším vývojovým stupněm lokálního centralizovaného zpracování dat, s nímž má shodné základní zásady zpracování dat. Navíc poskytuje možnost jednotlivým uživatelům napojit se na centrální počítač přes koncové body, tedy terminály.

 

Model distribuovaného zpracování účetnictví

 

Tento model představuje v současnosti nejracionálnější způsob zpracování účetních informací z hlediska potřeb řízení jednotlivých organizačních stupňů. Jednotlivé decentralizované úrovně řízení samostatně pořizují a vyhodnocují pra potřebu řízení s využitím nejen své datové základny, ale prostřednictvím komunikační sítě i s využitím centrální datové základny. Centrum zabezpečuje přípravu, předzpracování a transformaci dat pro jeho vlastní potřebu, s použitím jak vlastní centralizované základny, tak i datových základen decentralizovaných. Pro tento model je tedy typické rozdělení výpočetních operací mezi větší počet menších počítačů. Jednotlivé počítače jsou v tomto systému propojeny, což umožňuje snadnou komunikaci popřípadě jednoduchou substituci jednoho s druhým.

 

Dialogové účetnictví

 

Oba dva progresivní přístupy, tedy dálkový i distribuovaný mohou probíhat jak v dávkách, informace jsou vkládány v určité časové periodě, nebo interaktivně, kdy jsou data zadávána průběžně. Pro svou dlouhou odezvu však není dávkový režim schopen poskytovat včasné a aktuální informace pro rozhodování.

Řízení spočívá v trvalém působení na řízený objekt, v jeho usměrňování podle měnících se, ne vždy předem definovaných nebo definovatelných podmínek. Časové intervaly mezi zjištěním faktu a vydáním rozhodnutí tento fakt korigujícím by měly být co nejkratší. Neboť systém řízení ekonomických procesů se vyznačuje velkou dynamikou, což v mnoha případech vyžaduje rychlý sběr informací, jejich včasné vyhodnocení a distribuci příslušným odborným úsekům. A to vše v určitém čase a určené formě. Účinná automatizace účetnictví by proto měla vyhovovat následujícím požadavkům:

 

  1. po uskutečněné změně co nejdříve zjistit aktuální stav a pohotově o něm informovat

  2. poskytnout relevantní podklady pro posouzení a zhodnocení situace

  3. situaci reálně identifikovat, analyzovat, vyhodnotit a poskytnout informace nutné pro rozhodnutí

  4. co nejrychleji distribuovat výsledky na místa jejich určení

 

Tyto vyjmenované složky splňuje interaktivní systém zpracování. Charakteristickým rysem tohoto systému je přímá účetního pracovníka s počítačem, a to buď jen v lokálním režimu, nebo s možností komunikovat na dálku.

Výhody interaktivních systémů zpracování dat spočívají především v racionalizaci organizace zpracování dat a promítají se ve zjednodušených pracovních postupech, ve zrychlení informačních toků, ve výhodné manipulaci s výstupními daty a v pohotovém získávání, analýze a interpretaci výstupních informací.